Oheň jako očistná síla

Dnešní noc je od nepaměti vnímána jako jedna z nejtemnějších.

Původ pálení čarodějnic sahá až ke starým Keltům, kteří právě v tuto dobu slavili jeden z nejvýznamnějších svátků - svátek Beltine neboli jasný oheň. Ohněm tehdy uctívali slunečního boha Belena a v předvečer svátku ve vesnicích zahášeli staré ohně, aby v nich zemřelo všechno špatné, co přinesl minulý rok. Nový oheň má přinést nové začátky a má prý kouzelnou moc. Lidé mezi ohni procházeli, aby si přivolali štěstí a uchránili se od všeho zlého. Těmito způsoby keltové oslavovali lásku a život.

 
Postupem času se tento svátek proměnil ve filipojakubskou noc, ale význam zůstal stejný. Popel z ohňů dodával sílu a zdraví, proto se sypal na pole. Lidé vytvářeli hadrové figuríny, které pálili v ohni, aby ukázali, kam patří zlo a byli uchráněni od temných mocí. Svoje obydlí vykuřovali, aby se v nich neusadily zlé síly, kropili místnosti svěcenou vodou a před vrata zapichovali trnové větvě.

Já dnes očistnou sílu ohně využiju ve své jógové praxi, ke které si zapálím svíčku jako symbol tepla, světla a ochrany. V duchu vyjádřím vděčnost za všechno, co v životě mám. Večer zapálíme oheň a spálíme v něm všechno, co už si do dalšího období roku brát nechceme. Od zítra už totiž začíná světlá část roku, kdy temné síly nemají nad zemí příliš velkou moc.
 
A v noci se určitě půjdeme projít, abychom se podívali, jak to s tou magickou mocí a temnými silami tedy je.
 
Krásný poslední duben!